Ilona Selke

   Na světě je poměrně dost autorů, jejichž knihy mne pohladily po duši. Ale Ilona Selke je jedním z výjimečných autorů, s jejímž textem plně rezonuji. Je to jako bych se opět dotýkala toho, co jsem v životě občas zažila, cítila a vnímala. Jedním z Iloniných darů je i to, že dokáže svoje prožitky  mistrně převést do slov, které to přesně vystihují.

 Z její knihy „Delfíni, Láska a osud“ vybírám  „Prolog" :

  „Tajemství duše rozeznívá naše srdce jako magická flétna. S postupem času a rostoucí touhou po odpovědích v nás na cestě za pochopením vyvstávají odedávna přítomné otázky, které se týkají lidského osudu a svobodné vůle. Ptáme se například :

- Existuje pevně daná realita?
- Můžeme realitu měnit? Pokud ano, do jaké míry?
- Je budoucnost předem stanovená, a jsme tudíž předurčeni kráčet předem danou cestou?
- Co se skrývá za tajemstvím předtuchy?
- Má člověk vlastní svobodnou vůli?
- Můžeme ohýbat časoprostor?
- Co následuje po smrti?
- Jak lze milovat na vyšší úrovni vědomí?

  Chceme – li život prožívat vědoměji a plnohodnotněji, stávají se pro nás tyto otázky stále důležitějšími.

  Západní pojetí duše, Boha a hmotného světa prošlo mnoha stadii evoluce. Od doby renesance, kdy v západních civilizacích začalo převládat vědecké chápání světa, zde dominuje obraz vesmíru jako jakéhosi mechanického stroje podobného stroji hodinovému, kde nemá duše s hmotným světem pranic společného.
  Toto pojetí sice stále ještě přetrvává, avšak moderní vědecké výzkumy ukazují, že je pohledem zastaralým. Kvantová fyzika a jiné teorie se již zabývají možností komplexnějšího pochopení světa, ve kterém se vědomí stává spoluutvářejícím prvkem, což v podstatě reflektuje pohled na svět, jak ho známe z dávných civilizací.
  Obě tato pojetí – nejnovější vědecké, stejně jako vnímání starými civilizacemi – přijímají myšlenku, že jsme vědomou spolu utvářející součástí univerza ukotvenou v časoprostoru a že náš každodenní život je odrazem našeho světa vnitřního.
  Přesto se setkáváme s jakousi vyšší mocí, jež nás přesahuje. Většinou ji nazýváme osud.
  Osud je scénářem našeho života uloženým v dimenzi vyšší, než v které se právě nachází naše duše. Do tohoto království nemáme přístup. Jedinou možností, jak do této oblasti nahlédnout, je vystoupat za hranice našich dosavadních omezení a zvládnout časoprostorové cestování v rámci evoluce naší duše.
  Jak se nám začíná měnit DNA, stáváme se multidimenzionálními bytostmi a zjišťujme, že naše vztahy procházejí vážnou proměnou. Normy které jsme znali z dřívější doby, pro nás přestávají platit, protože začínáme milovat na vyšším stupni našich duší. Toužíme po hlubším kolektivním vědomí a po lásce na univerzální úrovni.
  Existují neviditelné síly, které můžeme využívat a které nám umožní psát si pro život nový scénář. Můžeme vstoupit do dimenzí, jež byly dosud za hranicemi našich možností, do království, ve kterém dříve vládli bohové. Můžeme se stát spolutvůrci svého vlastního osudu.
  Postupně se nám bude dařit více a více ovládat cestování časoprostorem, dosahovat tak netušeného a činit život úžasným.
   Barometrem tohoto procesu je štěstí. Instinktivně víme, že život může být skvělý, radostný, a smysluplný. A rovněž víme, že pokud takový není, či je takový jen v některých okamžicích, existují ještě rezervy, jež jsme nevyužili.
  Jak krok za krokem postupujeme v procesu utváření vlastního života, odhaluje se nám naprosto přirozeně skutečná realita. I tak je však pro nás výhodné vědět, že ostatní, kteří kráčeli před námi, si kladli podobné otázky a naráželi na podobné překážky.
  Jejich průvodcovské rady nám mohou být ukazateli, povzbuzením i vizemi toho, s čím se lze setkat na cestě, kterou jsme si zvolili.
  Dokázali – li někteří lidé vytvořit ze svého života nebe na Zemi, může to dokázat každý z nás.
  Smyslem knihy „Delfíni, láska a osud“ je nastínit možnosti, kterak se povznést do jemných multidimenzionálního univerza, a popsat kroky, jak dosáhnout naplnění vyššího cíle."