Anita Moorjani

    Čas, který s manželem trávíme při společném cestování autem, často využíváme četbou z knihy od Anity Moorjani : „Musela jsem zemřít“. Ten, kdo zrovna neřídí, čte nahlas kapitoly zhruba z poslední třetiny knihy a vůbec nám nevadí, že již po několikáté :-).

Nejenže obsah sdělovaného dokáže úžasně přelaďovat, ale je zde dle našeho názoru nejlépe vystižena oslava skutečného Života.

Dovolila jsem si níže vybrat ukázku, kde autorka popisuje jeden svůj zásadní negativní vzorec chování – tzv. „hodná holčička“ (se kterým má ve svém životě řada dívek i žen vážný problém).

Jak odstranit negativní vzorce chování a žít v klidu, lásce a harmonii? Skutečně to lze – určitě doporučuji, neboť jsem si to vyzkoušela sama na sobě - viz www.leceni-duse-a-krajiny.cz/moudrost-z-knih/dr-alexander-loyd/

 

    „Žiju teď svůj živost z radosti místo ze strachu. To je jeden velice prostý rozdíl mezi tím, kým jsem byla před NDE (zážitkem blízkým smrti) a kým jsem dnes.

Aniž jsem si to uvědomovala, všechno, co jsem dělala před tím, jsem dělala proto, abych se vyhnula bolesti nebo potěšila jiné lidi. Byla jsem uvězněná v dělání, snažení se, hledání a dosahování a byla jsem tím posledním člověkem, kterého jsem při tom brala v úvahu. Můj život řídil strach – že někoho popudím nebo vzbudím jeho nelibost, že neuspěji, že budu sobecká nebo že nebudu dost dobrá. Ve svých očích jsem sama totiž nikdy nebyla dost dobrá.

    Poté co jsem prošla NDE, už nemám pocit, že jsem tady abych něco dokázala. Vrátila jsem se, jenom abych byla. Díky tomu teď dělám vše, co dělám, vychází z lásky. Už se nestarám o to, jestli něco udělám dobře nebo jestli vyhovím nějakým pravidlům a doktrínám. Prostě se řídím svým srdcem a vím, že takto se nemůžu dopustit žádné chyby. Je ironií, že tímto způsobem nakonec potěším více lidí, než jsem jich kdy potěšila ve své dřívější podobě, a to všechno proto, že já sama jsem mnohem šťastnější a uvolněnější.

Má to také velký vliv na mé zdraví. Vidím se teď jako nekonečnou bytost, a má fyzická stránka se tedy o sebe stará sama, protože je ve skutečnosti jen odrazem toho, co se děje v mé duši. Bezpodmínečná sebeláska ohromně zvyšuje mou úroveň energie a vesmír odpovídá laskavostí.

    Při zážitku blízké smrti jsem se cítila propojená s celým vesmírem a se vším, co je v něm obsaženo. Zdálo se, že vesmír je živý, dynamický a vědomý. Zjistila jsem, že každá myšlenka, emoce a každý čin, jimiž jsem se vyjadřovala prostřednictvím fyzického těla, ovlivnily Celek. Dokonce bych řekla, že v tomto světě Jednoty jako by vesmír byl mou součástí. To uvědomění pochopitelně zásadně změnilo způsob, jak dnes věci vnímám. Všichni dohromady spolutvoříme tento svět a naše životy v něm pomocí emocí, myšlenek a činů.“